Jsme zjevně imunní nejen proti populistickým skokům vzhůru, ale i proti dramatickým propadům. Oboje za poslední tři komunální volby postihlo všechny kandidující volební kandidátky (ODS, ČSSD, TOP 09, Otevřený Újezd a KSČM). Tuto naši patriotickou ryzost přikládám především našemu snadno čitelnému přístupu k občanům, jednoznačně konzistentním názorům, k otevřenému předkládání informací a k vyžadování svobody slova.
Bohužel obecně je volič veličinou dost nestabilní, z velké části se nijak zvlášť zajímající o komunální dění a díky tomu mu do značné míry splývají komunální volby s parlamentními. Proto má při komunálních volbách tendenci volit spíše značku, než skutečně odvedenou práci. Nechá se snadno ovlivnit sladkým pečivem, lízátky, nerealizovatelnými představami na obrázcích, megalomanskými sliby, gulášky apod. Jeho 5 minut trvající rozkoš z této manipulace však ovlivní na další 4 roky nejen jeho místo pro život. A tak si mohu jen povzdechnout, jak snadno lze uzavřít vpravdě “Ďábelskou smlouvu” mezi voličem a volební kandidátkou…
Jedním ze zdánlivých paradoxů letošních voleb je, že ač jsme získali o 4,88 % více hlasů než v minulých volbách, v proporčním volebním systému s uzavírací klauzulí a D’Hondtovou metodou přepočítávání na mandáty jsme získali o 1,28 % méně. Tento rozpor je pro voliče poněkud nesrozumitelný a proto raději srovnávám údaj o počtu získaných hlasů. Samozřejmě pro preciznější srovnání je třeba do analýzy zahrnout ještě například volební účast či počet kandidujících stran. Po zohlednění i těchto údajů pak nezbývá než konstatovat, že Patrioti letos dosáhli nejlepšího výsledku. Děkuji proto všem našim voličům, ale i ostatním, že k volbám přišli.
Potěšitelné také je, že tak jako v minulých volbách, i letos jsem získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech zvolených zastupitelů. I za tyto hlasy voličům děkuji, ač i na tento údaj se dá koukat různě. Ale určitý trend preferování osobnosti (navíc v opozici) to ukazuje.
Pokud jde o naši výše zmiňovanou stabilitu, není bez zajímavosti, že odchylka od průměru získaných hlasů ze tří voleb oscilovala pouze v rozmezí od -6,1 % do +7,6 %.
Když to tedy vše shrnu, výsledek letošních voleb, kdy jsme nechali za sebou 6 volebních kandidátek, je úspěchem. Vždyť porazit větší a mnohem známější TOP 09, Pro Prahu, ČSSD, Svobodní, Soukromníci, KSČM se nestane každý den. Navíc se v podstatě dělíme o 4. – 5. místo s Otevřeným Újezdem s rozdílem pouhých 4 setin procenta (OÚ 7,14 % a Patrioti 7,10 %). To pro představu znamená, že pokud by jeden volič místo OÚ zakřížkoval Patrioty, došlo by k prohození pořadí.
Před námi tak zůstaly jen velké strany ODS, ANO a Piráti+STAN. Chtěl bych proto za náš výsledek poděkovat i lidem na naší kandidátce a všem, kteří nám pomáhali s volebním bojem.
Jen nás mrzí, že s jedním mandátem nebudeme mít na vedení radnice přílišný vliv. Ale ještě uvidíme, co se podaří vyjednat.
A na závěr zmíním často propíraný Magazín Oko. Geneze časopisu má kořeny ještě ve Svobodných újezdských listech, které jsem začal vydávat v roce 2011. Ale správně bych měl napsat, že vydávání má na svědomí tehdejší vedení radnice, ze kterého jsem odešel. Vstup do politiky byl totiž pro mě naprostým šokem. Domníval jsem se, že nešvary ve velké politice viděné v TV se v komunálu objevují jen zřídka. Bohužel jsem se spletl, nebyl na to připraven. Nikdy jsem se například neztotožnil s praxí, že domluvená slova neplatí, ač jsou dokonce stvrzena i podpisy konkrétních lidí. A když po volbách v roce 2010 začala cenzura Újezdského zpravodaje a v březnu 2011 nebyl 11 občanům otištěn příspěvek, měl jsem dvě možnosti. Buď na vše rezignovat, nebo občany informovat. Zvolil jsem si nevděčnou druhou cestu a tak vlastně vznikl časopis druhé strany. Díky němu se ale za uplynulých 8 let mnoho občanů vůbec dozvědělo o spoustě věcí, které by jinak zůstaly pod pokličkou, byly zameteny pod koberec. Jen namátkou například o zpackané koncepci školství, utajovaných výsledcích SCIO průzkumu v ZŠ, kauzách Ideal Lux, kynologickém cvičišti, zdravotním středisku, cenzuře školního časopisu, založení polního mokřadu v nivě potoka, jindy ovšem nazývané revitalizací pobočného prameniště (mimochodem na žádost rady MČ bude prošetřováno, zda nebyl porušen zákon a nemá dojít k vrácení grantu) atd. Dost možná právě díky zveřejněným informacím se mnozí odhodlali jít k volbám, někteří možná i jako kandidáti různých stran. Samozřejmě to nepřiznají, protože oni vše budou přece dělat jinak.
Avšak občasné nám vytýkání ostřejších článků v jakési osobní rovině je z mého pohledu falešným voláním po určité korektnosti, která není namístě. Obávám se, že jde ale o zhoubný trend vyvěrající z blahobytu Evropy, který obrušuje hrany pudu sebezáchovy, ničí bystrý úsudek a schopnost umět číst mezi řádky. Uvedu jeden vysvětlující příklad.
Pokud rada MČ přijme většinově usnesení, kterým má být uzavřena nějaká smlouva, ustáleným pohledem je, že se jedná o kolektivní rozhodnutí. Pro mě je však poslední pojistkou starosta. Ten může radě navzdory onu smlouvu nepodepsat. Je-li ovšem na více než dostatečně odborné i morální výši a domnívá se, že by pro MČ podepsal nevýhodnou smlouvu. Pokud tak učiní, je právě on tím nejvíce zodpovědným. Kritizovat proto korektně radu (místo poukázat na konkrétní chybu konkrétního starosty) je dle mého soudu neúčinné.
S čistým svědomím však mohu konstatovat, že jsme odvedli mnohem více (dobré) práce mimo vydávání Magazínu Oko, který ve skutečnosti tvořil jen zlomek odpracovaných aktivit. Je však zvláštní, že naši častí kritici zmiňují především onen zlomek, místo celé škály našich činností. Asi protože jsou právě našimi kritiky a ztratili k nám onu po nás vyžadovanou korektnost.
Petr Duchek, zvolený zastupitel