Zdánlivě tento článek nesouvisí s Újezdem nad Lesy, ale jen zdánlivě. Co nevidět totiž půjdeme k volbám, pak k dalším a dalším. A je dobré vědět, které strany svými aktivitami směřují k bodu, kde už nacházím omezování svobod a práv jednotlivce.
Když jsem například v Mimořádném Oku upozorňoval na volební program místních Pirátů (a STAN) ohledně řešení hazardu, zavánělo mi to tzv. dlouhým pochodem neomarxistů institucemi. Šlo o pasáž, ve které veřejně oznámili, že usednou-li do vedení radnice, tak po zrušení kasina na Rohožníku podpoří nějakou skupinu podnikatelů, aby místo něho zřídila restauraci. Vyvolená skupina by tím vstoupila do soukromého vlastnictví (nemovitosti) jiného podnikatele. Protože považuji za zcela nepřijatelné, aby politická strana takovýmto „znárodňovacím” způsobem přistupovala k soukromému vlastnictví, v rozhovoru jsem tehdy uvedl: “Když by usedli na radnici, jaké bulíky by věšeli na nos voličům, kteří by se dožadovali slíbené („znárodněné” ) restaurace, když by majitel nemovitosti nic takového nechtěl? A jaké podnikatelům, kteří by si na radnici přišli pro slibovanou podporu? To by se snažili s neposlušným vlastníkem nemovitosti nějak zatočit? Od takové levicové rétoriky propojující politiky s byznysem raději dál.”
A nyní Piráti na velké scéně přicházejí s manuálem “Vyhodnocení důvěryhodnosti právnických a fyzických osob” jejímž autorem jsou piráti Janusz Konieczny a Petr Fojtík. Je to další krok v dlouhém neomarxistickém pochodu institucemi.
Zjednodušeně se dá říci, že jde o obyčejné kádrování a šmírování. Do hledáčku prověřovaných osob chtějí zahrnout politické kandidáty, členy politických stran, osoby nominované (nejen) do vedení a orgánů privátních(!) firem a společností, ale i do neziskových a jiných organizací. Jinými slovy, chtějí mít zákon na kontrolování úplně všech a všude. Minulý režim měl tendenci toto spíše popírat, nastupující neomarxisté se tím naopak chlubí.
Do mediální kontroly by jako podezřelé spadalo i to, že čtete (a nedej Bůh i sdílíte) “nesprávné” weby. Těmi jsou podle autorů například Parlamentní listy atd.. Kdo, jak a podle čeho bude určovat “správné” weby manuál neřeší. Zatím. Nebo nejspíše Piráti, kterým svoboda číst i nepřítele zjevně nic neříká.
Pozor si ale budete muset dávat i v diskusních fórech, třeba na Facebooku. Ten má však profily i diskusní skupiny veřejné nebo soukromé. Takže získané informace za pomoci udavačů o někom zjistíte, o jiném nikoliv. Přesto tento nepoměr má být rozhodující pro další úkony a jmenování.
Slídění (doporučen je minimálně Google), špiclování i žalování by se dělo s požehnáním zákona. Co mi to jen připomíná?
Nejčernějším výsledkem takového prověřování by klidně mohlo být až odebrání volebního práva či znemožnění kandidovat nepohodlným lidem.
Takže soudruzi Piráti, kupředu, zpátky do minulosti!