Ústavní soud zrušil část volebního zákona o potřebném minimu získaných procent koalic a protěžování vítěze. První, co člověka napadne, proč s tím otálel 3 roky? Co svým rozhodnutím nyní opravdu sleduje? To bude ještě asi předmětem dalších střetů a dohadování. Ale je to (teprve) první krok na cestě ke spravedlivým volbám, které budou lépe odrážet vůli voličů.
Mě osobně sice tento krok těší, ale nepovažuji jej za dobře načasovaný. Cítím za tím nějakou kulišárnu. Zatím ale těžko říci jakou. I když se tak trochu nabízí úvaha, že události kolem voleb v USA byly jen předvojem budoucích levicových změn po celém světě a vše souvisí se vším. Minimálně se však zdá, že Nejvyšší soud není zrovna apolitický.
Nicméně od svého vstupu do politiky před 12 roky jsem kritizoval používaný volební systém a přepočítávání D'Hondtovou metodou. Považuji oboje za nespravedlivé. Nahání voliče velkým stranám, protože voliči si řeknou, že volit menší strany nemá smysl, když jejich strana stejně žádný mandát nedostane a jejich hlas propadne.
A když už je malá strana dobrá a hodně se nadře, protože nemá silný marketink, nejede na vlně levicového pokrokářství a nemá značku a přesto se dostane mezi ty velké, stejně je bita. Příklad. Pravidelně jsme u nás získali jeden mandát, přestože v procentech bychom měli získat (teoreticky) 1,5 mandátu. Vítězné strany ale získaly třeba i 6 mandátů, přestože v procentech byly úspěšnější cca 3,5x. To rozhodně nevyjadřuje vůli voličů.
Vzpomněl jsem si proto na jeden dost starý článek v Magazínu Oko, kde jsem na toto téma psal. Těší mě, že i v této oblasti jsme byli o mnoho let napřed a článek je po mnoha letech stále aktuální. Hodně zvědavý ale jsem, jaká mela se nyní odehraje kolem změny zákona v Poslanecké sněmovně...