HOAX, FAKE NEWS, ODBORNÝ ČLÁNEK A VAROVÁNÍ15. 3 2020
Začalo to šířením zvukové nahrávky po sociálních sítích, na které ženský hlas varoval před podáváním brufenových léků pacientům s COVID-19. Odvolával se přitom na údajnou studii university ve Vídni, která měla zkoumat pitevní zprávy zemřelých pacientů. Universita ale studii popřela a komu patří ženský hlas se doposud nepodařilo zjistit. Až sem by se dalo skutečně mluvit o hoaxu či fake news. Jenomže.Na twitteru francouzského ministra zdravotnictví, neurologa Oliviera Vérana, se objevilo varování (viz výše) nejen před užitím ibuprofenu, ale i kortizolu a dalších léků, které obsahují stejnou účinnou látku – lysinovou sůl brufenu.Varování pak vydalo i Francouzské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Ve varování doporučuje neužívat v souvislosti s onemocněním COVID-19 nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), mezi něž patří i Ibuprofen a doporučuje léky na bázi paracetamolu při nepřekročení maximálního dávkování. V případě užívání kortikosteroidů u chronických onemocnění doporučuje konzultaci s lékaři.Hypotézu, že například oblíbený Ibuprofen nebo Ibalgin potlačí bolest, horečku a zánět, ale ve skutečnosti tím potlačí i obranou reakci imunitního systému na vstup viru do těla, čímž de facto oddálí odhalení závažnosti onemocnění o kritickou dobu, což může vést ke komplikacím, podporuje i jeden odborný článek uveřejněný v The Lancet Respiratory Medicine. Tento odborný časopis se zaměřuje na respirační onemocnění a je součástí mateřského časopisu The Lancet, jednoho z předních a nejstarších lékařských časopisů na světě. Redakci zaslaný článek pojednává o receptorech ACE2 (enzym vázaný na povrch buněk v plicích, srdci, střevech a ledvinách, který ovlivňuje krevní tlak a je vstupní branou do buňky pro koronaviry). Tři vědci z university v Basileji popisují, že si při analýze úmrtí v Číně všimli, že při těžkém průběhu onemocnění měli pacienti shodné choroby a užívali léky, které právě zvyšují produkci ACE2. Například jako Ibuprofen. Tím by se de facto více otevírala vstupní brána pro vstup koronaviru do těla.K tomu lze dodat, že zkoumání je teprve na začátku. Například jiná studie zase naznačuje, že vyšší produkce ACE2 by mohla být prospěšná. A vyberte si. Věc je a ještě nějakou dobu bude velice složitá a může být i značně geneticky individuální. Ne pro každého se prostě hodí stejný lék.
HOAX, FAKE NEWS, ODBORNÝ ČLÁNEK A VAROVÁNÍ
15. 3 2020Začalo to šířením zvukové nahrávky po sociálních sítích, na které ženský hlas varoval před podáváním brufenových léků pacientům s COVID-19. Odvolával se přitom na údajnou studii university ve Vídni, která měla zkoumat pitevní zprávy zemřelých pacientů. Universita ale studii popřela a komu patří ženský hlas se doposud nepodařilo zjistit. Až sem by se dalo skutečně mluvit o hoaxu či fake news. Jenomže.Na twitteru francouzského ministra zdravotnictví, neurologa Oliviera Vérana, se objevilo varování (viz výše) nejen před užitím ibuprofenu, ale i kortizolu a dalších léků, které obsahují stejnou účinnou látku – lysinovou sůl brufenu.Varování pak vydalo i Francouzské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Ve varování doporučuje neužívat v souvislosti s onemocněním COVID-19 nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), mezi něž patří i Ibuprofen a doporučuje léky na bázi paracetamolu při nepřekročení maximálního dávkování. V případě užívání kortikosteroidů u chronických onemocnění doporučuje konzultaci s lékaři.Hypotézu, že například oblíbený Ibuprofen nebo Ibalgin potlačí bolest, horečku a zánět, ale ve skutečnosti tím potlačí i obranou reakci imunitního systému na vstup viru do těla, čímž de facto oddálí odhalení závažnosti onemocnění o kritickou dobu, což může vést ke komplikacím, podporuje i jeden odborný článek uveřejněný v The Lancet Respiratory Medicine. Tento odborný časopis se zaměřuje na respirační onemocnění a je součástí mateřského časopisu The Lancet, jednoho z předních a nejstarších lékařských časopisů na světě. Redakci zaslaný článek pojednává o receptorech ACE2 (enzym vázaný na povrch buněk v plicích, srdci, střevech a ledvinách, který ovlivňuje krevní tlak a je vstupní branou do buňky pro koronaviry). Tři vědci z university v Basileji popisují, že si při analýze úmrtí v Číně všimli, že při těžkém průběhu onemocnění měli pacienti shodné choroby a užívali léky, které právě zvyšují produkci ACE2. Například jako Ibuprofen. Tím by se de facto více otevírala vstupní brána pro vstup koronaviru do těla.K tomu lze dodat, že zkoumání je teprve na začátku. Například jiná studie zase naznačuje, že vyšší produkce ACE2 by mohla být prospěšná. A vyberte si. Věc je a ještě nějakou dobu bude velice složitá a může být i značně geneticky individuální. Ne pro každého se prostě hodí stejný lék.
Začalo to šířením zvukové nahrávky po sociálních sítích, na které ženský hlas varoval před podáváním brufenových léků pacientům s COVID-19. Odvolával se přitom na údajnou studii university ve Vídni, která měla zkoumat pitevní zprávy zemřelých pacientů. Universita ale studii popřela a komu patří ženský hlas se doposud nepodařilo zjistit. Až sem by se dalo skutečně mluvit o hoaxu či fake news. Jenomže.Na twitteru francouzského ministra zdravotnictví, neurologa Oliviera Vérana, se objevilo varování (viz výše) nejen před užitím ibuprofenu, ale i kortizolu a dalších léků, které obsahují stejnou účinnou látku – lysinovou sůl brufenu.Varování pak vydalo i Francouzské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Ve varování doporučuje neužívat v souvislosti s onemocněním COVID-19 nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), mezi něž patří i Ibuprofen a doporučuje léky na bázi paracetamolu při nepřekročení maximálního dávkování. V případě užívání kortikosteroidů u chronických onemocnění doporučuje konzultaci s lékaři.Hypotézu, že například oblíbený Ibuprofen nebo Ibalgin potlačí bolest, horečku a zánět, ale ve skutečnosti tím potlačí i obranou reakci imunitního systému na vstup viru do těla, čímž de facto oddálí odhalení závažnosti onemocnění o kritickou dobu, což může vést ke komplikacím, podporuje i jeden odborný článek uveřejněný v The Lancet Respiratory Medicine. Tento odborný časopis se zaměřuje na respirační onemocnění a je součástí mateřského časopisu The Lancet, jednoho z předních a nejstarších lékařských časopisů na světě. Redakci zaslaný článek pojednává o receptorech ACE2 (enzym vázaný na povrch buněk v plicích, srdci, střevech a ledvinách, který ovlivňuje krevní tlak a je vstupní branou do buňky pro koronaviry). Tři vědci z university v Basileji popisují, že si při analýze úmrtí v Číně všimli, že při těžkém průběhu onemocnění měli pacienti shodné choroby a užívali léky, které právě zvyšují produkci ACE2. Například jako Ibuprofen. Tím by se de facto více otevírala vstupní brána pro vstup koronaviru do těla.K tomu lze dodat, že zkoumání je teprve na začátku. Například jiná studie zase naznačuje, že vyšší produkce ACE2 by mohla být prospěšná. A vyberte si. Věc je a ještě nějakou dobu bude velice složitá a může být i značně geneticky individuální. Ne pro každého se prostě hodí stejný lék.ODPOVĚĎ Z WHO19. 3. 2020
Dnes mi přišla odpověď z WHO (Světová zdravotnická organizace při OSN) na problematiku Ibuprofenu atd. při onemocnění COVID-19. Odpověď WHO se vcelku kryje i s nejnovějšími odpověďmi na Twitteru WHO. Z obojího je ale poznat, že jsme ještě na počátku rozpoznání vlivu.WHO si je vědoma obav z používání nesteroidních protizánětlivých léčiv (tj. Ibuprofenu) pro léčbu horečky u lidí s onemocněním COVID-19. Nemá ale k dispozici žádné publikované studie, data a údaje k tomuto tématu, přesto doporučuje Ibuprofen nepoužívat. (Dva dny předtím však WHO vydala zprávu, ve které žádné obavy z Ibuprofenu nepřipouštěla a o žádných studiích nevěděla. To jen dokresluje, jak je věc neprobádaná, nejasná a názory odborníků jsou nejednotné. Bohužel pacienti potřebují, aby odborníci problematice co nejdříve porozuměli.) Nyní WHO shromažďuje další důkazy a věc konzultuje s lékaři, kteří léčí pacienty, u kterých nejsou zprávy o negativních účincích a těmi, u kterých byly nad rámec známých účinků v části populace pozorovány.Osobně to vnímám nyní tak, že pokud budu mít nějaké příznaky onemocnění, nejpravděpodobnější je horečka, tak půjdu za doktorem a volám hygienika. Pokud nebude nikdo k mání, tak než ho seženu, vezmu si raději Panadol či něco jiného na bázi paracetamolu. Tak nějak krystalizují i zprávy, že v počátku onemocnění je vhodnější paracetamol. Pozor si ale musím dát na dávkování – max. 3 g/den. Při větším množství může dojít k poškození jater, v kombinaci i s malým množstvím alkoholu k bolestivé smrti. Proto se budu zásadně řídit příbalovým návodem na užívání, případně zavolám lékárníkovi.Tohle ale berte jen jako moje rozhodnutí, nikoliv jako doporučení jiným.Petr Duchek, zastupitel
ODPOVĚĎ Z WHO
19. 3. 2020Dnes mi přišla odpověď z WHO (Světová zdravotnická organizace při OSN) na problematiku Ibuprofenu atd. při onemocnění COVID-19. Odpověď WHO se vcelku kryje i s nejnovějšími odpověďmi na Twitteru WHO. Z obojího je ale poznat, že jsme ještě na počátku rozpoznání vlivu.WHO si je vědoma obav z používání nesteroidních protizánětlivých léčiv (tj. Ibuprofenu) pro léčbu horečky u lidí s onemocněním COVID-19. Nemá ale k dispozici žádné publikované studie, data a údaje k tomuto tématu, přesto doporučuje Ibuprofen nepoužívat. (Dva dny předtím však WHO vydala zprávu, ve které žádné obavy z Ibuprofenu nepřipouštěla a o žádných studiích nevěděla. To jen dokresluje, jak je věc neprobádaná, nejasná a názory odborníků jsou nejednotné. Bohužel pacienti potřebují, aby odborníci problematice co nejdříve porozuměli.) Nyní WHO shromažďuje další důkazy a věc konzultuje s lékaři, kteří léčí pacienty, u kterých nejsou zprávy o negativních účincích a těmi, u kterých byly nad rámec známých účinků v části populace pozorovány.Osobně to vnímám nyní tak, že pokud budu mít nějaké příznaky onemocnění, nejpravděpodobnější je horečka, tak půjdu za doktorem a volám hygienika. Pokud nebude nikdo k mání, tak než ho seženu, vezmu si raději Panadol či něco jiného na bázi paracetamolu. Tak nějak krystalizují i zprávy, že v počátku onemocnění je vhodnější paracetamol. Pozor si ale musím dát na dávkování – max. 3 g/den. Při větším množství může dojít k poškození jater, v kombinaci i s malým množstvím alkoholu k bolestivé smrti. Proto se budu zásadně řídit příbalovým návodem na užívání, případně zavolám lékárníkovi.Tohle ale berte jen jako moje rozhodnutí, nikoliv jako doporučení jiným.Petr Duchek, zastupitel
Dnes mi přišla odpověď z WHO (Světová zdravotnická organizace při OSN) na problematiku Ibuprofenu atd. při onemocnění COVID-19. Odpověď WHO se vcelku kryje i s nejnovějšími odpověďmi na Twitteru WHO. Z obojího je ale poznat, že jsme ještě na počátku rozpoznání vlivu.WHO si je vědoma obav z používání nesteroidních protizánětlivých léčiv (tj. Ibuprofenu) pro léčbu horečky u lidí s onemocněním COVID-19. Nemá ale k dispozici žádné publikované studie, data a údaje k tomuto tématu, přesto doporučuje Ibuprofen nepoužívat. (Dva dny předtím však WHO vydala zprávu, ve které žádné obavy z Ibuprofenu nepřipouštěla a o žádných studiích nevěděla. To jen dokresluje, jak je věc neprobádaná, nejasná a názory odborníků jsou nejednotné. Bohužel pacienti potřebují, aby odborníci problematice co nejdříve porozuměli.) Nyní WHO shromažďuje další důkazy a věc konzultuje s lékaři, kteří léčí pacienty, u kterých nejsou zprávy o negativních účincích a těmi, u kterých byly nad rámec známých účinků v části populace pozorovány.Osobně to vnímám nyní tak, že pokud budu mít nějaké příznaky onemocnění, nejpravděpodobnější je horečka, tak půjdu za doktorem a volám hygienika. Pokud nebude nikdo k mání, tak než ho seženu, vezmu si raději Panadol či něco jiného na bázi paracetamolu. Tak nějak krystalizují i zprávy, že v počátku onemocnění je vhodnější paracetamol. Pozor si ale musím dát na dávkování – max. 3 g/den. Při větším množství může dojít k poškození jater, v kombinaci i s malým množstvím alkoholu k bolestivé smrti. Proto se budu zásadně řídit příbalovým návodem na užívání, případně zavolám lékárníkovi.Tohle ale berte jen jako moje rozhodnutí, nikoliv jako doporučení jiným.Petr Duchek, zastupitelOZNÁMENÍ Z NEMOCNIC, NÁZORY ODBORNÍKŮ20. 3. 2020
K opatrnosti též vyzvala i Fakultní nemocnice v Lousanne, jedna z nejlepších nemocnic na světe. Jak na svém Twitteru (viz obr.), tak webových stránkách.Pravdou ale je, že překvapivě leckde dochází k postupnému upravování zpráv.Pochybnosti vyslovil i zdravotnický personál z nemocnice v Toulouse. Šlo o vážnější případy, kdy na začátku onemocnění pacienti pro zmírnění příznaků onemocnění užili zmiňované léky a došlo u nich naopak ke zhoršení onemocnění. Později však nemocnice informace popřela s odvoláním na lékařské tajemství, soukromí pacientů a tradiční nekomentování, ovšem současně se postavila za slova ministra zdravotnictví, který upozornil, že některé protizánětlivé léky mohou vést ke komplikacím. Tím nemocnice elegantně vybruslila z mediálního zájmu a přehodila věc na svého ministra. A má klid i na svých webových stránkách.Problém s užíváním protizánětlivých léčiv jako je např. Ibuprofen u infekcí není nový. Už dřívější studie naznačovaly, že mohou být naopak přítěží například v léčbě plicních onemocnění, kašle atd. a přikláněly se spíše k užívání léků na bázi paracetamolu.Zajímavé jsou názory odborníků z Britské farmakologické společnosti a Státní zdravotní služby ve Velké Británii a Severním Irsku (NHS a NHC). Zjednodušeně sdělují, že zatím sice není dostatek silných důkazů, ale doporučují spíše paracetamol jako první volbu, dokud nebude více informací.Úvaha je následující. Ibuprofen tlumí imunitní systém, což může zpomalovat zotavení. Krom toho podobnost COVID-19 se SARS I vede i na základě literatury k hypotéze, že léky na bázi Ibuprofenu redukují klíčový enzym, který má vliv na vodu a sůl v krvi, což může vést k pneumonii, jak se zřejmě v několika pozorovaných případech stalo.Že prohlášení ministra Francie způsobí dohadování i v odborných kruzích se dalo očekávat. Například zde na platformě The New York Times je o tom článek. Zkušenost však praví, že horečka je přirozenou reakcí imunitního systému na infekci, aby lépe porazila vetřelce. Je tedy otázka, do jaké míry teplotu snižovat. Když tělesná teplota stoupne o jeden stupeň, výkon imunitního systému resp. rychlost metabolismu se totiž zvýší o 12 %. Jak úsměvně uvádí Dr. Paul Offit, odborník na infekční choroby na Universitě v Pennsylvanii a Dětské nemocnici ve Filadelfii, i ještěrky se plazí na vrcholy skal za sluncem, aby při nemoci zvýšily svoji teplotu.Pro úplnost ještě sterilní tisková zpráva našeho SÚKL. Nejzajímavější v ní je asi popis rozdílů mezi ibuprofenem a paracetamolem. A že přípravky neléčí nemoc, ale tlumí příznaky. O hypertenzi a receptorech ACE2 pojednává tento zajímavý článek.
OZNÁMENÍ Z NEMOCNIC, NÁZORY ODBORNÍKŮ
20. 3. 2020K opatrnosti též vyzvala i Fakultní nemocnice v Lousanne, jedna z nejlepších nemocnic na světe. Jak na svém Twitteru (viz obr.), tak webových stránkách.Pravdou ale je, že překvapivě leckde dochází k postupnému upravování zpráv.Pochybnosti vyslovil i zdravotnický personál z nemocnice v Toulouse. Šlo o vážnější případy, kdy na začátku onemocnění pacienti pro zmírnění příznaků onemocnění užili zmiňované léky a došlo u nich naopak ke zhoršení onemocnění. Později však nemocnice informace popřela s odvoláním na lékařské tajemství, soukromí pacientů a tradiční nekomentování, ovšem současně se postavila za slova ministra zdravotnictví, který upozornil, že některé protizánětlivé léky mohou vést ke komplikacím. Tím nemocnice elegantně vybruslila z mediálního zájmu a přehodila věc na svého ministra. A má klid i na svých webových stránkách.Problém s užíváním protizánětlivých léčiv jako je např. Ibuprofen u infekcí není nový. Už dřívější studie naznačovaly, že mohou být naopak přítěží například v léčbě plicních onemocnění, kašle atd. a přikláněly se spíše k užívání léků na bázi paracetamolu.Zajímavé jsou názory odborníků z Britské farmakologické společnosti a Státní zdravotní služby ve Velké Británii a Severním Irsku (NHS a NHC). Zjednodušeně sdělují, že zatím sice není dostatek silných důkazů, ale doporučují spíše paracetamol jako první volbu, dokud nebude více informací.Úvaha je následující. Ibuprofen tlumí imunitní systém, což může zpomalovat zotavení. Krom toho podobnost COVID-19 se SARS I vede i na základě literatury k hypotéze, že léky na bázi Ibuprofenu redukují klíčový enzym, který má vliv na vodu a sůl v krvi, což může vést k pneumonii, jak se zřejmě v několika pozorovaných případech stalo.Že prohlášení ministra Francie způsobí dohadování i v odborných kruzích se dalo očekávat. Například zde na platformě The New York Times je o tom článek. Zkušenost však praví, že horečka je přirozenou reakcí imunitního systému na infekci, aby lépe porazila vetřelce. Je tedy otázka, do jaké míry teplotu snižovat. Když tělesná teplota stoupne o jeden stupeň, výkon imunitního systému resp. rychlost metabolismu se totiž zvýší o 12 %. Jak úsměvně uvádí Dr. Paul Offit, odborník na infekční choroby na Universitě v Pennsylvanii a Dětské nemocnici ve Filadelfii, i ještěrky se plazí na vrcholy skal za sluncem, aby při nemoci zvýšily svoji teplotu.Pro úplnost ještě sterilní tisková zpráva našeho SÚKL. Nejzajímavější v ní je asi popis rozdílů mezi ibuprofenem a paracetamolem. A že přípravky neléčí nemoc, ale tlumí příznaky. O hypertenzi a receptorech ACE2 pojednává tento zajímavý článek.
K opatrnosti též vyzvala i Fakultní nemocnice v Lousanne, jedna z nejlepších nemocnic na světe. Jak na svém Twitteru (viz obr.), tak webových stránkách.Pravdou ale je, že překvapivě leckde dochází k postupnému upravování zpráv.Pochybnosti vyslovil i zdravotnický personál z nemocnice v Toulouse. Šlo o vážnější případy, kdy na začátku onemocnění pacienti pro zmírnění příznaků onemocnění užili zmiňované léky a došlo u nich naopak ke zhoršení onemocnění. Později však nemocnice informace popřela s odvoláním na lékařské tajemství, soukromí pacientů a tradiční nekomentování, ovšem současně se postavila za slova ministra zdravotnictví, který upozornil, že některé protizánětlivé léky mohou vést ke komplikacím. Tím nemocnice elegantně vybruslila z mediálního zájmu a přehodila věc na svého ministra. A má klid i na svých webových stránkách.Problém s užíváním protizánětlivých léčiv jako je např. Ibuprofen u infekcí není nový. Už dřívější studie naznačovaly, že mohou být naopak přítěží například v léčbě plicních onemocnění, kašle atd. a přikláněly se spíše k užívání léků na bázi paracetamolu.Zajímavé jsou názory odborníků z Britské farmakologické společnosti a Státní zdravotní služby ve Velké Británii a Severním Irsku (NHS a NHC). Zjednodušeně sdělují, že zatím sice není dostatek silných důkazů, ale doporučují spíše paracetamol jako první volbu, dokud nebude více informací.Úvaha je následující. Ibuprofen tlumí imunitní systém, což může zpomalovat zotavení. Krom toho podobnost COVID-19 se SARS I vede i na základě literatury k hypotéze, že léky na bázi Ibuprofenu redukují klíčový enzym, který má vliv na vodu a sůl v krvi, což může vést k pneumonii, jak se zřejmě v několika pozorovaných případech stalo.Že prohlášení ministra Francie způsobí dohadování i v odborných kruzích se dalo očekávat. Například zde na platformě The New York Times je o tom článek. Zkušenost však praví, že horečka je přirozenou reakcí imunitního systému na infekci, aby lépe porazila vetřelce. Je tedy otázka, do jaké míry teplotu snižovat. Když tělesná teplota stoupne o jeden stupeň, výkon imunitního systému resp. rychlost metabolismu se totiž zvýší o 12 %. Jak úsměvně uvádí Dr. Paul Offit, odborník na infekční choroby na Universitě v Pennsylvanii a Dětské nemocnici ve Filadelfii, i ještěrky se plazí na vrcholy skal za sluncem, aby při nemoci zvýšily svoji teplotu.Pro úplnost ještě sterilní tisková zpráva našeho SÚKL. Nejzajímavější v ní je asi popis rozdílů mezi ibuprofenem a paracetamolem. A že přípravky neléčí nemoc, ale tlumí příznaky. O hypertenzi a receptorech ACE2 pojednává tento zajímavý článek.UNIVERSITNÍ NEMOCNICE V CLEVELENDU, BAG22. 3. 2020Doktor Keit Armitage, vedoucí lékař Univerzitní nemocnice Cleveland Medical Center se (mimo jiné) specializuje na imunologii, infekční, cestovní a tropické choroby ve videu obezřetně odpovídá na otázku, zda při onemocnění COVID-19 použít acetaminofen (Tylenol) nebo ibuprofen (Advil) takto: “Onemocnění koronaviry je staré asi tři a půl měsíce a denně máme nové informace. Některé říkají, že Ibuprofen a jiné nesteroidní protizánětlivé léky mohou mít nepříznivý účinek. Do objasnění proto doporučuje užívat Tylenol”. Jak jednoduché sdělení. Poznámka – Tylenol je lék v USA na horečku, bolesti atd. jehož účinnou látkou je acetaminofen, tj. paracetamol.K problematice Brufenu se vyjádřil i Švýcarský federální zdravotní úřad (BAG) – odd. přenosných nemocí. Ve zveřejněné zprávě doporučil užívat paracetamol, protože byl v některých případech pozorován zhoršený průběh léčby při užívání brufenového léku. Ale protože šlo o malý vzorek pacientů, nebyla dostatečně průkazná příčinná souvislost a probíhají další šetření. Pokud již někdo užívá Ibuprofen, neměl by jej sám vysadit, ale další postup konzultovat se svým lékařem. Tuhle zprávu ale úřad po několika dnech z webu odstranil nebo přesunul jinam či změnil původní název.A dalo by se pokračovat v názorovém dohadování dál. Třeba, že při testování na zvířatech ACE inhibitory (látky potlačující reakci) ukazovaly na zvýšení aktivity ACE2 (jakési vstupní brány pro koronavir) v srdci. Což logicky vede k obavě z užívaní některých léků při onemocnění COVID-19. Zejména u citlivých pacientů léčených s diabetem, hypertenzí či jiným onemocněním srdce. Ale chybí spolehlivý důkaz, že samotný růst ACE2 skutečně zhoršuje průběh onemocnění. Společné prohlášení k tomu vydala Švýcarská kardiologická společnost a Švýcarská společnost pro hypertenzi:
Nebo by bylo možné diskutovat o inhibitorech Interleukinu 6. Tím by se sice neřešila přímo léčba viru, ale v Itálii po podání léku Actemra, který obsahuje tocilizumab (inhibitor Interleukinu 6), skutečně do dvou dnů došlo ke zlepšení dýchání pacientů ve vážném stavu. Že je rozumné, držet se paracetamolu jako první volby, se lze dočíst i v The Guardian, kde jsou vyjádření odborníků. Z minulosti i existuje více dílčích studií, které v souvislosti s dýchacími potížemi mluví spíše v neprospěch Ibuprofenu a podobných léků.Nicméně nemáme jednoznačný a opakující se důkaz pro negativní interakci Ibuprofenu (a podobných léků) s onemocněním COVID-19, které trvá velice krátce. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že nepotvrzení příčinné souvislosti negativního působení Ibuprofenu na onemocnění COVID-19 do této doby ještě neznamená, že neexistuje. Ani pro toto však důkaz hned tak mít asi nebudeme. Každý člověk je jiný, hodnoty látek v těle má jiné a reakce na léky taktéž. Pokud ale existují jisté pochybnosti a o onemocnění mnoho stále nevíme, zdá se ve světle umírajících lidí moudré uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Už jen proto, že rozhodnout se musíme teď, na základě informací, které máme k dispozici. Tedy včetně těch varovných.
UNIVERSITNÍ NEMOCNICE V CLEVELENDU, BAG
22. 3. 2020Doktor Keit Armitage, vedoucí lékař Univerzitní nemocnice Cleveland Medical Center se (mimo jiné) specializuje na imunologii, infekční, cestovní a tropické choroby ve videu obezřetně odpovídá na otázku, zda při onemocnění COVID-19 použít acetaminofen (Tylenol) nebo ibuprofen (Advil) takto: “Onemocnění koronaviry je staré asi tři a půl měsíce a denně máme nové informace. Některé říkají, že Ibuprofen a jiné nesteroidní protizánětlivé léky mohou mít nepříznivý účinek. Do objasnění proto doporučuje užívat Tylenol”. Jak jednoduché sdělení. Poznámka – Tylenol je lék v USA na horečku, bolesti atd. jehož účinnou látkou je acetaminofen, tj. paracetamol.K problematice Brufenu se vyjádřil i Švýcarský federální zdravotní úřad (BAG) – odd. přenosných nemocí. Ve zveřejněné zprávě doporučil užívat paracetamol, protože byl v některých případech pozorován zhoršený průběh léčby při užívání brufenového léku. Ale protože šlo o malý vzorek pacientů, nebyla dostatečně průkazná příčinná souvislost a probíhají další šetření. Pokud již někdo užívá Ibuprofen, neměl by jej sám vysadit, ale další postup konzultovat se svým lékařem. Tuhle zprávu ale úřad po několika dnech z webu odstranil nebo přesunul jinam či změnil původní název.A dalo by se pokračovat v názorovém dohadování dál. Třeba, že při testování na zvířatech ACE inhibitory (látky potlačující reakci) ukazovaly na zvýšení aktivity ACE2 (jakési vstupní brány pro koronavir) v srdci. Což logicky vede k obavě z užívaní některých léků při onemocnění COVID-19. Zejména u citlivých pacientů léčených s diabetem, hypertenzí či jiným onemocněním srdce. Ale chybí spolehlivý důkaz, že samotný růst ACE2 skutečně zhoršuje průběh onemocnění. Společné prohlášení k tomu vydala Švýcarská kardiologická společnost a Švýcarská společnost pro hypertenzi:Nebo by bylo možné diskutovat o inhibitorech Interleukinu 6. Tím by se sice neřešila přímo léčba viru, ale v Itálii po podání léku Actemra, který obsahuje tocilizumab (inhibitor Interleukinu 6), skutečně do dvou dnů došlo ke zlepšení dýchání pacientů ve vážném stavu. Že je rozumné, držet se paracetamolu jako první volby, se lze dočíst i v The Guardian, kde jsou vyjádření odborníků. Z minulosti i existuje více dílčích studií, které v souvislosti s dýchacími potížemi mluví spíše v neprospěch Ibuprofenu a podobných léků.Nicméně nemáme jednoznačný a opakující se důkaz pro negativní interakci Ibuprofenu (a podobných léků) s onemocněním COVID-19, které trvá velice krátce. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že nepotvrzení příčinné souvislosti negativního působení Ibuprofenu na onemocnění COVID-19 do této doby ještě neznamená, že neexistuje. Ani pro toto však důkaz hned tak mít asi nebudeme. Každý člověk je jiný, hodnoty látek v těle má jiné a reakce na léky taktéž. Pokud ale existují jisté pochybnosti a o onemocnění mnoho stále nevíme, zdá se ve světle umírajících lidí moudré uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Už jen proto, že rozhodnout se musíme teď, na základě informací, které máme k dispozici. Tedy včetně těch varovných.
Nebo by bylo možné diskutovat o inhibitorech Interleukinu 6. Tím by se sice neřešila přímo léčba viru, ale v Itálii po podání léku Actemra, který obsahuje tocilizumab (inhibitor Interleukinu 6), skutečně do dvou dnů došlo ke zlepšení dýchání pacientů ve vážném stavu. Že je rozumné, držet se paracetamolu jako první volby, se lze dočíst i v The Guardian, kde jsou vyjádření odborníků. Z minulosti i existuje více dílčích studií, které v souvislosti s dýchacími potížemi mluví spíše v neprospěch Ibuprofenu a podobných léků.Nicméně nemáme jednoznačný a opakující se důkaz pro negativní interakci Ibuprofenu (a podobných léků) s onemocněním COVID-19, které trvá velice krátce. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že nepotvrzení příčinné souvislosti negativního působení Ibuprofenu na onemocnění COVID-19 do této doby ještě neznamená, že neexistuje. Ani pro toto však důkaz hned tak mít asi nebudeme. Každý člověk je jiný, hodnoty látek v těle má jiné a reakce na léky taktéž. Pokud ale existují jisté pochybnosti a o onemocnění mnoho stále nevíme, zdá se ve světle umírajících lidí moudré uplatňovat princip předběžné opatrnosti. Už jen proto, že rozhodnout se musíme teď, na základě informací, které máme k dispozici. Tedy včetně těch varovných.