Politik agendy MA 21

ČERVEN

ZMĚNA VE FUNKCI POLITIKA MA21

Na konci zimy rezignovala na své funkce radní Lucie Ponicová. Jednou z nich byla i funkce „politik MA21“. Rezignace rok a pár měsíců před volbami není zrovna nic příjemného. Funkce je totiž svázána s mandátem zastupitele a ten všem zastupitelům v příštím roce skončí. Takže i když nový politik agendy MA21 připraví například různé projekty a akce, které začnou letošním sběrem dat, realizovány budou vesměs až v příštím roce. A jejich vyhodnocení z hlediska kvalitativního posunu městské části a případného postupu do vyšší kategorie bude známo až v roce 2023. Tedy dávno po volbách. A to ještě nikdo neví, jaká bude epidemiologická situace a zda nebude vše probíhat v nouzovém režimu nebo vůbec. Funkce je to prostě v tuto chvíli poněkud nevděčná.
Vůbec se proto nedivím, že po nalezení nové radní (Zdeňka Hubínková) a přeskupení gescí radních jsem byl osloven, zda bych se funkce politika MA 21 ujal. Byť je pro funkci zpravidla doporučován člen rady. Jako předseda komise zdravé městské části totiž přicházím do styku i s agendou MA21 a s vedením radnice konstruktivně komunikuji i z opozice.

Krom toho jsem agendu v minulosti i kritizoval, na což pan zastupitel Pavel Roušar při svých protestech mého jmenování zastupitelstvem negativně upozornil. Jenže když něco kritizujete, obvykle také o problematice něco víte. Panu Roušarovi, dlouholetému politikovi agendy jsem na oplátku připomenul, že jsem nikdy na zastupitelstvu neprohlásil: „Nepodpořím žádný rozumný návrh pana zastupitele Roušara,“ jako tak učinil směrem ke mně právě on.

Ani jsem neustoupil z kritiky oblíbeného „trvale udržitelného rozvoje“ pro jeho rozpor s II. termodynamickým zákonem či entropií. A světe div se, dnes už „agendisté“ mluví jen o „udržitelném rozvoji“ a nejnověji dokonce jen o udržitelnosti či rozvoji. Agenda prostě v tichosti konečně přijala fakt, že nic není trvalé. Rajská to však hudba pro mé letité tvrzení, že máme především usilovat o „dočasně udržitelnou rovnováhu“.
Výhrady jsem měl i k přeceňování tzv. „kulatých stolů“ neboť jejich akcentování rovného prosazování názorů je ve skutečnosti politickou fikcí, protože poslední slovo má vždy zastupitelská demokracie.

Můj přístup k agendě proto bude především pragmatický. Z čeho může mít městská část užitek, probereme, případně využijeme. Kdyby totiž agenda byla tak zázračná, jak se u nás roky tvrdilo, využívaly by ji všechny městské části. A jaká je realita? Kumulovaný počet městských částí, které agendu vyzkoušely v intervalu let 2006 - 2020 se zastavil na čísle 23. V roce 2020 s agendou pracovalo 14 městských částí. To je pouhá čtvrtina z 57 městských částí.
Přesto se nezříkám například debat s občany nad plány MA21. Stačí mi napsat mail. Vítám i anketu pocitové mapy, kterou jsme již přes Facebook s koordinátorkou MA 21 paní Helenou Gryčovou zveřejnili a najdete ji i na webu úřadu. Anketa je velmi jednoduchá, anonymní, není nutné odpovídat na všechny otázky a zabere jen několik minut. Může ale nám všem pomoci zlepšit život v Újezdě, takže vás tímto žádám o její vyplnění. Na vyplnění máte čas až do konce září. Vyhodnocení provede Palackého universita v Olomouci a bude k dispozici koncem roku.

ZÁŘÍ

MILIONY PRO MORAVU?

Krátce po tornádu se objevil na sociální síti chytlavý návrh pana Pavla Dufka, aby místo profinancování vítězných projektů participativním rozpočtem byly účelově vyhrazené 2 mil. Kč odeslány na pomoc postiženým obcím. Návrh předložil pan Dufek osobně i na jednání červnového zastupitelstva. Návrhy spojené s usnesením může ale podávat pouze člen zastupitelstva. Toho se ochotně ad hoc ujal pan zastupitel Roušar.

Jako politik MA21 jsem byl proti. A nemohl jsem ani jinak. Návrh pana Dufka byl totiž zatížen neznalostí financování participativního rozpočtu. Po realizaci projektů MČ magistrát Praze 21 proplatí právě polovinu (max. ale 1 mil. Kč, pokud by suma nakonec přesáhla 2 mil. korun). Městská část tak ve skutečnosti do participativního rozpočtu vkládá pouze 1 mil. Kč a druhý milion magistrát. Proto naše MČ nemůže rozhodovat o změně účelového využití 2 milionů z participativního rozpočtu. Navíc několik měsíců probíhaly
přípravy projektů, různá schvalování, byla odvedena spousta práce, proběhlo hlasování občanů atd. To vše bychom hodili přes palubu kvůli ne dvěma, ale ve skutečnosti jen jednomu milionu korun z našeho rozpočtu. Tudy cesta pomoci opravdu nevede.

Je nutné i připomenout, že městská část není samostatnou obcí, ale jen 1/57 obce Praha. Rozpočet Prahy 21 je v řádu miliónů, rozpočet hl. m. Prahy dosahuje miliard. Paradoxní proto bylo, že zatímco naše zastupitelstvo projednávalo onen nepovedený návrh, politické vedení pražského magistrátu schválilo pomoc postiženým obcím ve výši 2 mil. Kč. MČ však nemá prostředky určené na vylepšování renomé magistrátu.

Jako politik MA 21 jsem ale samozřejmě zaregistroval, že je zde zájem odeslat peníze z Prahy 21 na pomoc obyvatelům poničených obcí. Do strategie agendy 21 by zapadala myšlenka společné pomoci. Proto jsem na zastupitelstvu navrhl, aby MČ zřídila sbírku či otevřený účet, na který by posílali své dary občané Prahy 21. MČ by stejnou výší přispěla (z jiné rozpočtové položky) také, ale maximálně do výše 0,5 mil. korun. Tím bychom se na Praze 21 společně mohli složit třeba právě na 1 mil. korun pomoci „sousedům“ na Moravě. Byla by to hezká ukázka našeho společného tažení za stejný konec jednoho provazu… Zda ale takovému návrhu budou nakloněni radní, koalice a především opozice, zjistíme nejspíše na zářijovém zastupitelstvu.

Ještě doplním, že MČ v červnu již schválila příspěvek pomoci ve výši 120 tis. Kč, v kooperaci s okolními městskými částmi jde dohromady o 650 tis. korun.