Dnes (25. 6. 2021) proběhlo první jednání ve sporu mezi žalující bývalou ředitelkou Masarykovy ZŠ H. Cermonovou a žalovanou MČ Praha 21 a Masarykovou ZŠ o neplatnosti odvolání. Projednání žaloby ale nebylo vůbec zahájeno a spor byl odročen.
Pan předseda soudu se nejprve snažil promluvit do duše pí Cermonové, zda by nebylo lepší se s žalovanými stranami na ukončení funkce domluvit. Ať už dohodou o ukončení funkce nebo rezignací. Nabyl jsem však určité pochybnosti, zda je takový krok po měsících zpětně možný, když odvolání provedl kolektivní orgán – rada MČ a po přijatém usnesení následovalo v dalších krocích úplné dokončení úkonu i ve vztahu k magistrátu a MŠMT. Ale řekněme, že u funkcí vzniklých jmenováním zná pan předseda soudu cestu tímto směrem, když i pan přísedící zmínil možnost revokace usnesení…
Nelze se ale než pousmát nad touto snahou. Ne snad kvůli radě pana předsedy, ale protože když začalo téci do bot pí ředitelce, jednání o její rehabilitaci jsem jí vyjednal. Přesto, nejspíše na jinou radu, se šance nechopila. Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam…
Pan předseda mluvil dále o velkých nákladech, o dlouhé době souzení, což obě strany čeká a výsledek je nejistý. Po jeho skoro až otcovském pohlazení pí Cermonové, že ze spisu je patrné, že byla po pedagogické stránce bývalá ředitelka oblíbená, k čemuž soud také přihlédne, však konstatoval, že problém je hlavně v té ekonomické či manažerské oblasti.
Působilo to na mne tak, že jako zkušený soudce vidí, že spor najde definitivu až za roky a co z něho bývalá pí ředitelka bude mít, když, jak už jsem i kdysi psal, vstoupila do důchodového věku? Aby se z toho nestalo Pyrrhovo vítězství, pokud vůbec vyhraje. Spor prostě nemá pro ni dobré řešení a po celou dobu jeho trvání bude pod něčí kontrolou. A nakonec stejně převáží problém s jejím manažerským selháním, neb ve sporu jde i o veřejné finance a cesta ven je více než trnitá. V takovém případě podle mých dnešních soukromých odhadů všechny náklady a úhrady přijdou bývalou pí ředitelku možná na 1 až 2 mil. korun.
Nakonec se obě strany domluvily, že do konce července se ještě pokusí o nějakou formu smíru. Pokud k němu nedojde, stání započne 14. 9. 2021.
Nedovedu si však představit, že MČ může přistoupit na smír. Dodnes není vyjasněné, jak hospodárně bylo nakládáno s veřejnými prostředky. MČ už nemůže říci, díky paní ředitelko, když se nějaké nesrovnalosti objeví, my je pokryjeme. Ředitelský vlak už nabral velkou rychlost a nejde zastavit. Nemusel ale vůbec vyjet. Bohužel nyní už nejspíše dojede až do stanice „U hořkého konce“.
Tomu by napovídala i poslední reakce pí Cermonové, která na závěr povídání vystoupila s tím, že pokud by souhlasila s dohodou nebo s rezignací, bude chtít dorovnat peníze, o které přišla při přesunu z funkce ředitelky na řadovou učitelku. Bylo to takové nejnepovedenější vyjádření u nepovedeného obchodu, o kterém jste kdy četli či slyšeli. Reakce soudu byla poprvé poněkud zrychlená, neboť členové soudu si při pauze prý říkali, že pí Cermonová asi bude chtít peníze...
Znovu jsem si řekl, že pí Cermonová si nejspíše stále neuvědomuje, v jaké situaci se nachází, politika vstoupila na půdu školy (kde nemá co dělat) a leccos bylo asi jinak, než se zdá. Časem na to určitě přijdou všichni.